Jak se v zelenině léčí antiradioamatérství

V naší rodině jsem vyrůstal jako nejstarší spolu se třemi dalšími sourozenci. Tak se nelze divit, že naše mamča byla rázně vystupující žena, schopná rychlého a rázného zákroku, pokud se dění kolem ní vyvíjelo tak nějak v rozporu s jejími představami o dobrém chodu života v rodině. A radioamatérská představa o pořádku, který podporuje bastlení rádií, měřáků a jiné elektroniky i se zabezpečením domácí dílenské činnosti v této oblasti, určitě nenacházela shodu s její představou o vzorném chodu domácnosti. Toto nepochopení mělo ale své důsledky. V letech 1952-3 tedy v době, kdy jsem ještě běhal s plenama v kalhotkách, aktivně zasáhla proti radiové činnosti mého taťky rázným způsobem: Asi jí došla trpělivost při starostlivé péči o mladou rodinu. Jednoduše se dá říci, že ze stolu rázně smetla do zástěry vše, co bylo připravené pro konstrukci rozhlasového radiopřijímače. Toto všechno, co bylo z hlediska potřeb pro rodinu ihned nepoužitelné, shrnula do zástěry, následně vynesla na pražský dvůr a vysypala na hromadu popelu a jiného komunálního odpadu, který se zde shromažďoval před jeho vyvezením. Otec, když se vrátil domů z práce, s hrůzou zjistil, že jeho radioamatérské bohatství radiosoučástek, tedy elektronek, odporů, kondíků, cívek a drátů a možná i nějakého vercajku zmizelo. Začal tedy zjišťovat, jak je možné, že došlo v době, kdy byl v práci, k takovým nenahraditelným radioamatérským škodám. Toho času s námi v domácnosti žila i moje babička. A tchyně prozradila skutečnost, že mamča celé toto hledané bohatství vynesla na dvůr do hromady odpadu. Nepamatuji se, jak táta z jeho pohledu tuto tragickou událost komentoval. Vím ale jistě, že vzal doma nějakou krabici a odešel na dvůr vybrat z hromady odpadu vše, co se ještě dalo zachránit pro jeho další konstrukční radiovou činnost. Faktem je, že rozhlasový superhet se třemi vlnovými rozsahy pro DV, SV a krátké vlny se mu podařilo postavit, oživit a jako rádio nám následně sloužil bez závad po mnoho dalších let.

Tento z hlediska radio-dění tragicky důležitý moment nepropadl časem do historického zapomnění, ale naopak se objevil zcela nečekaně po dvaceti letech na téměř neuvěřitelném místě, a to ve frontě nakupujících žen v prodejně zeleniny. V této době jsem již byl studentem VUT Brno fakulty elektro a svoje odborné vzdělávání jsem si ověřoval a doplňoval stavbou vlastního komunikačního zařízení pro radioamatérský provoz, jak v telegrafním CW módu tak i novém fonickém SSB módu. Na koncesní listině mi razítko a podpis úředníka ještě příliš nezaschly, a tak konstrukční problematiku jsem často řešil a diskutoval se staršími kolegy v radioklubu OK2KFK. Tak jsem byl i častým hostem rodiny Jardy PAXe, jehož manželka byla prodavačkou a vedoucí ve zmíněné prodejně zeleniny.

Na jedné straně pultu byla ve frontě moje mamča, která neměla žádné ponětí o tom, že prodavačka za pultem je manželkou zkušeného radioamatéra a že zná z tohoto důvodu i jejího syna. Tak se stalo, že zůstala trochu zaražená, když se na ni prodávající mezi řečí obrátila a oslovila jí poznámkou: „Ten váš mladej je stejnej blázen jak ten můj starej.“ Když byl mamkou vstřebán okamžik nepochopení, tak se mamča zeptala paní prodávající, co že má její syn společného s manželem paní prodovačky. Z odpovědi vyplynulo, že pan manžel je radioamatér a že se tedy potkáváme jako kamarádi, co mají stejného radio koníčka. V tu dobu již byla mamča zase plně v obraze a její rázná odpověď paní prodavačce sáhla hluboko do historie, když zazněl komentář: „Já mu ten radioborčus rychle uklidím. Vše shrnu do zástěry, vynesu do popelnice a bude pokoj.“ Vítězoslavně ještě doplnila, že už to jednou v životě udělala mému tátovi. Když tento rázný výjev zpracovala za pultem paní prodavačka, objevil se jí úděs ve tváři a vynesla k mamce zázračnou léčebnou formuli: „ Jéžiši paní, to byste tomu ale dala, představte si, taková malá součástka, a vono to stojí skoro 2.000,- korun“. Tuto historickou větu dramaticky podtrhla ještě zvednutou pravicí, na které byly vztyčený palec a ukazováček ve vzdálenosti asi tři centimetrů.

(Poznámka autora k této vzpomínce z mládí – osmikrystalový SSB-filtr z TESLY Hradec Králové jsme kupovali za cca 1.700, - Kč a nástupní plat technika do fabriky po ukončení průmyslovky byl 760,- Kč.)

Výraz pani prodavačky a tato její zlatá slova a padla u mé mamčy na nově objevenou úrodnou půdu. Od té doby, cokoliv se doma objevilo třeba i na podlaze a mělo to nějaké drátky, již bylo způsobně zvednuto a odloženo na stůl, kde jsem měl svůj radioamatérský koutek. Takto zázrakem došlo, v prodeně zeleniny, k definitivnímu vyléčení z antiradioamatérství u mé mamči paní zelinářkou. Děkuji.

Zapsáno 28. 4. 2020